Balada o kopáčích

Ivo Jahelka

1:BD#avili se dvC#a kopáči G#o polední pD#auze,
jC#aká škoda, žCdime prej u nás nFmení právo stBávky,
pD#o třech rumech nC#apadlo pak KG#olomana KrD#ause,
jC#ak bejt doma G#a přitom brát nD#emocenský dG#ávky.
"TFmy mi, Tondo, nD#a záchodě lG#evou ruku zlC#ámeš,
tG#ím pádem jsem z prD#áce aspoň nCa šest neděl venku,
nFmásleduj mě, kD#amaráde, dG#o díla se dC#áme,
zG#a chvíli už Fmod doktora chcG#i mít nD#eschopG#enku."
R:KG#ončetina rD#upne, kdByž se na ni dD#upne,
kG#ostičkD#a křBupnD#e.
2:Na klozetu kleknul si Kraus k záchodové míse,
ruku přes ni položil a naplánoval akci,
na prkýnko že zas pevně Tonda postaví se,
na ruku mu šlápne, a hned bude po atrakci.
Rozkročený na prkýnku Tonda nohu zvednul,
pro zvýšení stability chyt' se splachovadla,
klečící Kraus v onu chvíli však poněkud zblednul,
v představě té bolesti mu brada dolů spadla.
3:Tak se stalo, že když Tonda shora dupnul silně,
Koloman Kraus reagoval přesně instinktivně,
před úderem rukou uhnul zcela neomylně,
tím pádem se situace vyvinula divně.
Tonda dupnul do prázdna a zapad' do záchodu,
kotník se mu zašprajcoval do vodpadu mísy,
jak se držel splachovadla, ještě na sebe splách' vodu,
s dvojnásobnou zlomeninou ho pak doktor křísil.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:38.622+00:00
Výsledky hledání: